To bych chtěl rád nějaký příklad. Dekodéry a jejich výstup jsou totiž u většiny kodeků striktně implementované (a u spousty dokonce musí - je to součást podmínek licence), existují pro ně test suites, kterými se validují jak standardní formy dekódování, tak různé okrajové situace. Postprocesing sice u H265 též existuje (DBF, SAO), ale jeho výstup je opět deterministický. To stejné platí i u běžných dekodérů v HW (AMF, QSV a NVDEC). Jediné, co jsem v několika málo situacích viděl, bylo chybné zobrazení v aplikaci (např. špatný barevný prostor), ale cokoliv jiného by byla chyba dekodéru a legitimní bug - a toho si nejsem vědom. A aplikace obecně vlastní postprocesing filtry nemají. Samozřejmě existují věci jako tone control - ale zase tohle typicky aplikace nedělají. Jestli máte nějaký příklad, rád se poučím.
Nepletete si to náhodou s parametry enkodéru? Protože tam se u moderních kodeků nastavuje právě i ten postprocessing v dekodéru (např. jakým způsobem probíhá ten deblocking) a kvalitativní rozdíly/schopnosti různých enkodérů jsou obrovské (obecně - nejhorší jsou HW enkodéry od AMD, potom Intel a NVIDIA, ale dobrá softwarová implementace je mnohem kvalitnější - ale též násobně pomalejší a energeticky náročnější).
Samozřejmě, co s tím pak udělá zobrazovadlo, to je věc úplně jiná - zvlášt u SDR obsahu.